Mnoho lidí sáhne hned po probuzení po telefonu nebo počítači a otevře poštu. Je to zvyk, který působí zcela nevinně. Po pár minutách ale zjistí, že se jejich ráno rozběhlo podle cizího zadání. Čekají na ně žádosti, otázky a zprávy, které vyžadují reakci. Vlastní plán dne zatím zůstává někde vzadu.
Kdo začíná poštou, reaguje. Kdo začíná vlastním úkolem, jedná. Rozdíl je znát po celý zbytek dne. Když se nejprve věnuješ tomu, co je důležité pro tebe, máš v ruce vlastní vedení. Zprávy od ostatních pak přijdou na řadu ve chvíli, kdy máš hlavu jasnou.
Jak začít jinak
Zkus ráno udělat něco jiného. Napij se, protáhni se a projdi si plán dne. Vyber jednu důležitou věc a dej se do ní. Teprve potom otevři poštu. Ten malý rozdíl v pořadí mění celý průběh rána.
Zpočátku to může být těžké, protože se člověk bojí, že něco zmešká. Cítí neklid, jako by mu něco utíkalo. Ve skutečnosti se ale málokdy stane něco, co nepočká. Kdyby šlo o opravdu naléhavou věc, zavolá ti kolega. Většina zpráv klidně počká několik hodin.
Pokud ti to pomůže, dej si pevný čas, kdy poštu poprvé otevřeš. Může to být třeba po první dokončené práci nebo po pauze. Zapiš ho do plánu jako obyčejnou schůzku. Když víš, že se k poště dostaneš, snáz jí odoláš. Neklid postupně slábne a ranní klid se prodlužuje.
Uvidíš, že první část dne je nejcennější. Hlava je odpočatá, nápady se rodí snadno a rušení je málo. Kdo tuto dobu využije na vlastní práci, udělá víc s menší námahou. Poštu pak vyřídí rychle, protože mu v hlavě nic nepřekáží. Ráno tak dostane jasný smysl.
Po několika týdnech si tento postup oblíbíš. Vlastní práce jde od ruky a dopoledne nemáš pocit ztraceného času. Kolegové si zvyknou, že odpovídáš později, a přestanou čekat okamžitou reakci. Ranní zvyk je tak malý, že si ho může dovolit každý. Přesto dokáže změnit celý pracovní den.
